Reklama
 
Blog | SIRIRI

My, dělníci a zedníci

Do otevření školy zbývá osm dní. I když vím ze zkušeností, že poslední dny před kolaudací se dějí zázraky, asi není reálné vše stihnout… Upravili jsme plán tak, aby bylo hotových 6 tříd, sborovna, ředitelna a fasády vnitřního dvora. Včera se podařilo osadit vstupní obloukový nosník. To byl moment, který se očekával s velkým napětím. Jednak proto, že je nosník veliký (šířka 6m, výška 3,5m, průřez 140 x 140mm), jednak proto, že je lepený z lamel a lepidlo nám v tomto vlhkém počasí nechtělo schnout, ale hlavně proto, že si nikdo neuměl představit, jak tento nosník budeme osazovat do základů. Oba konce nosíků jsou „obuté“ do ocelových patek a rovina nosníků je vychýlená od svislé roviny o 30°.

Nosník tvoří jakýsi vstupní portál, na který v kolmém směru navazuje spojovací koridor mezi oběma školními budovami… (Teď jsem si to po sobě přečetl a nevím, zda je to pro laika srozumitelné, ale asi to taky vystihuje složitost toho momentu).

Vyrobil jsem několik modelů, aby si tu každý uměl představit, jak konstrukce bude vypadat, jak budou osazeny patky a jak bude navazovat zakrytí konstrukce. Sám jsem byl napnutý, jak to dopadne. V noci jsem se budil a promýšlel varianty montáže, zapisoval jsem si do bloku u postele důležité návaznosti, na které by se nemělo zapomenout, hledal jsem v noci slovíčka, která souvisela s konstrukcí a montáží… Ale především jsem se na ten okamžik hrozně těšil… Dopoledne byly v truhlárně provedeny povrchové úpravy, nosník byl zafixován pro transport, sedm nosičů popadlo břemeno a vyrazilo se. Zabrali jsme celou šířku komunikace. Naštěstí tady toho moc nejezdí a z truhlárny to není daleko – takových 500 metrů. Potkali jsme jenom dvě motorky, které musely, k velké radosti těch, co nosník nesli, opustit komunikaci. Na stavbě se všichni seběhli pomáhat se zvedáním, což ze začátku dost komplikovalo koordinaci manipulace, ale nakonec se vše podařilo. Patky nosníku jsme zabetonovali a nosník zajistili ke stávající konstrukci dřevěnými táhly.    

Reklama

Naštěstí včera až na jednu velmi malou přeháňku vůbec nepršelo, což byl skvělé, protože v dešti by se to asi dělalo podstatně hůř.

Za to dnes prší už 3 hodiny tak, že se ani nedá vylézt ven. Ráno jsme začali připravovat betonování podlahy vstupní části, ale muselo se to přerušit, dělníci sedí ve třídách a čekají až pršet přestane…

Nakonec pro prudký a vytrvalý déšť byl pracovní den předčasně ukončen…

Ještě než se dělníci rozešli, přinesli nám s Lídou oficiální pozvání na fotbalový zápas – dělníci z College sv. Augustina (jak se sami hrdě nazvali) versus hlídači a ostatní zaměstnanci misie. Napsali doslovně:

 

Monsieur L´Archeteque Karol et sa Femme,

 

nám, dělníkům a zedníkům College sv. Augustina je ctí pozvat vás u příležitosti fotbalového zápasu, který sehrajeme proti hlídačům z katolické misie tuto neděli 19.9. odpoledne, při kterém dojde k rozsekání soupeře. Nevýhodu našeho početně slabšího mužstva při této odvetě by významně podpořila vaše přítomnost. Předem děkujeme za vaši účast.  

                                                                                              dělníci a zedníci   

 

Úžasné – za všechny to napsal krasopisně písmem, jaké znám z psaní od babičky, Armand – dělník, který dělá přidavače u zedníků. 

Potěšilo nás to – jednak samotné pozvání a jednak fakt, jak se za těch devět měsíců ztotožnili se stavbou, takže si říkají „dělníci a zedníci College sv. Augustina“. Mnozí se během dne za námi zastavují a říkají jak jsou rádi, že mohou na této „výjimečné“ stavbě pracovat, a taky co všechno jim to dalo a kolik se toho během té doby naučili…

Když jsme na jaře na zpáteční cestě navštívili několik měst, s obdivem jsem si prohlížel jednu stavbu kostela a náš průvodce nám sdělil, že to před 40 lety stavěl zedník z hlavního města, který se podílel na stavbě katedrály v Bangui – to byla jeho reference.

Tak věřím, že i pro tyto naše dělníky a zedníky bude dostatečnou vizitkou, účast na stavbě College v Bozoum – moc bychom jim to přáli.

 

 

PS: Dělníci a zedníci „rozsekali“ soupeře po urputném boji v prodloužení 2 :1.